Vracime se na 2 dny do Boulderu. Celorodinna dovolena vyprsela a Jolana s Kenem musi zas do prace a deti do skoly. Mezitim dostavame nabidku vyuzit soukromy apartman od Jolaniny kamaradky Atheny v mestecku Silverthorn, coz je jen o malo blize k Boulderu, ale porad je to +/- stejna lyzarska oblast Skalistych hor jako Vail.
Jedeme tedy uz jen ve ctyrech (Mirek, Bara, Jonasek a ja) na 3 dny a opet za lyzovackou. "Vyuzit se musi kazdy moment a vyzkouset kazde stredisko!" To je Libovickych mise! ;o)))
Takze jeste prvni den prijezdu jede Barca s Mirkem jezdit do Keystone. Lepe receno jedeme vsichni a ja zustavam s Jonaskem a pak je jedeme zase vyzvednout. Je hodne zima, snezi a viditelnost je dost mizerna. Nicmeme na rozmrznuti az moc dobre zafunguje virivka v objektu, kde je apartman. Bara vyrazi do mesta na nejake nakupy a na internet a venku snezi a snezi. My uz mame po veceri a Jonasek je uz skoro na spani a Bara prichazi az skoro k 22h vecer, s tim ze odbocila ke spatnym apartmanum a kdyz se chtela s autem otocit, tak zapadla v hlubokem snehu ;o)
Zacina nase "zachranna" mise s Mirkem. Auto opravdu neni daleko, jen sedi na cerstve napadanem snehu a kola se nemaji ceho chytnout, navic je podklad uklouzany. Po cca 40 minutach uz to vypada, ze to vzdame, ale jde okolo nejaky starsi pejskar a tak jej poprosime, at si sedne za volant, ze to zkusime s Mirkem vytlacit. Nakonec se zadari a muzeme auto otocit spravnym smerem a odject zaparkovat pred dum.
Prvni den se vyrazi na cely den do Beaver Creek. Tady to bude muset doplnit Barca, nevim jake stredisko je. Nakonec jsem nebyl jezdit a zustal s Jonaskem v aute na parkovisti (Bear parking lot), anebo jsme capali nekde venku ve snehu. Barca: Stredisko je super! Sklada se ze ctyr kopcu a najdete tam tereny vseho druhu, vcetne prudkych sjezdu mezi stromy se skoky ze skal. My jsme navic meli stesti na cerstvy prasan, takze to bylo opravdu pomazleni. Jelikoz jsem jela s tatkou, vzala jsem si lyze a museli jsme tudiz delat hodne zastavek neb na lyzich jsme v prasanu byli oba hned zadychani a s bolavyma nohama. Na vetsine mist se z prasanu vytvorily mekke boule, ktere byly zabavne, ale fyzicky narocne. Mimo jine jsme si sjeli take sjezdovku Golden Eagle, jejiz vetsi cast je soucasti trasy sjezdu svetoveho sampionatu zvaneho Birds of Prey. Je to docela strecha...;-)
Druhy den to byl Breckenridge Ski Resort. Obrovsky resort s temer sesti kopci, kam se da dostat a jezdit. Jeden z nejvyssich bodu, kam jsme se dostali s Mirkem, byl ve vysce 3914 m.n.m. No a dolu obvyklym zpusobem, jed si kudy chces. Je pravda, ze nektere useky byly znacene jako cerna a v americkem znaceni jako "Most Difficult Trails" anebo "Extreme Terrain". Je to uz pak jen a jen na Vas, jak si verite a v neupravenem terenu, mnohdy uz rozjezdenem a primrzlem, budete verit. Vice snehu by sice bylo fajn, ale ani tady neumi porucit prirode, aby nefoukalo, nebylo -10 pod nulou a naopak aby pripadlo 1/2m cerstveho a svitilo slunicko...
Den treti a v Silverthorn posledni. Uklizime, balime a vydavame se do posledniho nevyzkouseneho strediska Arapahoe Basin (nekdy zkracene psano A-basin). Stredisko je na ceste do prusmyku Loveland, coz je alternativni cesta, jak se dostat pres hory. Tou prvni moznosti je pouzit Eisenhower tunel na hlavnim tahu silnice c.70. Asi nejvyse polozene nastupni misto a to ve 3286 m.n.m. Ne zas tak velke stredisko, ale pomerne hodne cest pro jezdeni mezi stromy, lesem, v kotlich. Tady to bude muset doplnit Barca, neb me nedelala dobre ta nadmorska vyska a tak jsem radeji znovu zustal s Jonaskem. Barca: Malo, pramalo snehu. Ale preci jsme si nasli nejaky ten prvosjezd v prasanu. Hodne terenu jsme ovsem vynechali, neb mame uctu ke svym prkynkum a jejich cene. To Americani se touto myslenkou evidentne nezabyvali a sekali to pres hlinu, skaly, stromky...Par modrych sjezdovek bylo urolbovanych - to mel tatka radost, vetsina cernych oplyvala relativne vysokymi boulemi a extremni teren, jimz je A-Basin proslaven, byl vetsinou nesjizdny pro nedostatek snehu. Kdyz se behem odpolednich hodin zatahlo nebe a nebylo videt ani na metr, oddychli jsme si, ze to muzem s klidnym srdcem zabalit;-)
Tim se uzavira nase, potazmo "Libovickych", odyssea a cesta za poznanim s podtitulem "Jak se lyzuje v Coloradu?". Pet stredisek, desitky najezdenych kilometru, tisice metru nad morem vystoupanych/sjezdenych za vsech tech cca 10 dni. A to vsechno bez urazu nebo jinych nasledku ;o)
Obrazova dokumentace je prilozena nize >>>
No comments:
Post a Comment